Morimondský kříž ve Žďáře

Mgr. Stanislav Mikule

Pokud jste někdy navštívili bývalý žďárský klášter nebo poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře, možná jste si všimli zvláštního kříže s písmeny. Naleznete ho například v mříži před oltářem na Zelené hoře, na schodišti v budově nového opatství (sídlo Muzea knihy) a v zaskleném mřížoví nade dveřmi tamtéž. Při bližším pohledu jste možná zjistili, že písmena tvoří poněkud temné latinské slovo mors, což česky znamená smrt.

Jde o jeden ze symbolů žďárské cisterciácké komunity, který byl v osmnáctém století za opata Václava Vejmluvy vkomponován geniálním architektem Janem Blažejem Santinim Aichlem do přestavovaných a nově budovaných staveb. Odborně se mu říká morimondský kříž. Jak se z daleké Francie dostal až k nám, na Moravu?

Cisterciácké kláštery jsou zakládány na principu takzvané filiace, což je odvozeno od latinského slova filia, dcera. Stručně řečeno, část řeholníků jednoho kláštera, nazývaného mateřským, osídlí klášter nový, dceřiný.

První cisterciácký klášter byl založen roku 1098 v burgundském Citeaux, kde zasedala cisterciácká generální kapitula, tedy sněm opatů všech cisterciáckých klášterů. Generální kapitula se dnes schází v Římě, protože klášter v Citeaux patří cisterciákům přísné observance, trapistům.

V letech 1113–1115 byly řeholníky ze Citeaux osazeny čtyři další kláštery: La Ferté, Pontigny, Clairvaux a Morimond. Od těchto pěti nejstarších klášterů je odvozeno pět dceřiných (filiačních) linií. Jak už správně tušíte, Žďár patří do linie morimondské. Právě z Morimondu totiž osídlili řeholníci roku 1127 klášter v bavorském Ebrachu. Jeho dceřiným klášterem byl Pomuk (dnes Nepomuk), založený roku 1144 nedaleko Plzně. Více než sto let poté, roku 1252, přišli z Pomuku první mniši do Žďáru. Žďárský klášter Studnice blahoslavené Panny Marie tak patří do morimondské linie cisterciáckých klášterů v posloupnosti Citeaux – Morimond – Ebrach – Pomuk – Žďár.

Symbolem této morimondské linie se stal kříž, doplněný v rozích čtyřmi písmeny z latinské podoby názvu Morimondu, Morimundus, znamenajícího „mrtví pro svět“, což odpovídalo přísným pravidlům cisterciácké řehole. Tato písmena pak dávala dohromady latinský výraz pro smrt, mors.

Morimondský kříž se místo od místa liší, zpravidla zakončením ramen. Písmena jsou zpravidla umístěná mezi rameny, tak jak to vidíme ve znaku opata Václava Vejmluvy, kde je kříž doplněn dalšími symboly řádu, liliemi, odkazujícími nejenom na znaky klášterů v Citeaux a v Morimondu, kde jsou použity lilie francouzské, ale i na Pannu Marii, kterou cisterciáci velmi ctili, protože lilie je symbolem její panenské čistoty a neposkvrněnosti. Ve Žďáře byla písmena M, O, R a S vepsána přímo do ramen kříže. Až příště navštívíte areál někdejšího žďárského kláštera, zrušeného roku 1784, nezapomeňte si těchto zajímavých detailů všimnout.

Morimondský kříž ze sbírky Regionálního muzea města Žďáru nad Sázavou