Stručné dějiny muzea a Tvrze

Stanislav Mikule a Miloslav Lopaur

 

1. Dějiny muzea

Návrh na zřízení muzea ve Městě Žďáře podal žďárské obecní radě 8. ledna 1884 lesnický redaktor Jan Theodorich Doležal. Vzhledem k absenci dobrovolníků však k realizaci jeho plánu nedošlo. Muzeum za svůj vznik vděčí vzpomínkové „lesnické výstavce“ Jana Doležala, která se konala 27. května - 3. června 1934. Během příprav na tuto výstavu byl totiž Doležalův přípis objeven. Nápadu se ujali členové Okresního osvětového sboru ve Městě Žďáře na Moravě spolu s několika dalšími občany. Spolek byl úředně zaregistrován k 31. lednu 1935 pod jménem „Museum soudního okresu žďárského“. Zároveň se stal členem Svazu československých muzeí. Za datum založení byl (a dodnes je) považován 18. červen 1934, kdy se konala první schůze přípravného výboru budoucího muzejního spolku.
 

Sbírky byly nejprve uloženy v budově školy (1. ZŠ na Náměstí Republiky). V roce 1937 byly přemístěny do budovy č. p. 276, zvané Tvrz, která byla obecním majetkem Města Žďáru. V prosinci roku 1940 mělo muzeum od města přislíbeno propůjčení dalších tří místností Tvrze k již stávajícím, čímž by muzeum získalo celé první patro této stavby. Koncem roku 1940 se Museum soudního okresu žďárského stalo veřejným. Představenstvo se na valné hromadě roku 1940 rozhodlo přejít majetkově i po správní stránce pod pravomoc města, od čehož si slibovalo vedle nových prostor a finančního zabezpečení také přísun nových, mladých pracovníků a muzejních odborníků. K převodu došlo usnesením městské rady Města Žďáru z 21. února 1941 (článkem 6 v jednání rady), kdy bylo přejmenováno na Muzeum Města Žďáru. Muzejní spolek tak zanikl a správu muzea převzala muzejní komise, jejíž členové byli jmenováni městskou radou (od r. 1945 radou MěstNV). Při bojích v noci z 9. na 10. května 1945 vzplanuly domy, které nesousedily přímo s Tvrzí, ovšem oheň se zhruba ve 4 hodiny odpoledne 9. května 1945 přenesl na domek, stojící u její zdi. Tvrz vyhořela a s ní shořely i muzejní sbírky.

Po sloučení Města Žďáru se Zámkem Žďárem a po zavedení nového názvu Žďár nad Sázavou v roce 1950 bylo muzeum přejmenováno na Městské muzeum ve Žďáře nad Sázavou. 5. února 1954 schválila rada ONV ve Žďáře nad Sázavou vznik Okresního muzea Žďár nad Sázavou. 9. – 27. července 1954 byly sbírky přemístěny do budovy Konventu v areálu žďárského kláštera. V letech 1954 – 1960 (do nového správního uspořádání státu 1. července 1960) mělo Okresní muzeum dvě pobočky: Horácké muzeum v Novém Městě na Moravě a Městské muzeum Přibyslav. Od roku 1960 se tato instituce stala regionálním muzeem pro oblast rozšířeného okresu Žďár nad Sázavou, které mělo dokumentovat živou a neživou přírodu, historii okresu se zaměřením na osídlení, hospodářský, politický a kulturní rozvoj a poskytovat metodickou pomoc městským muzeím a kronikářům. Zřizovatelem okresního muzea byl ONV Žďár nad Sázavou. V r. 1963 byly schválen nový organizační řád muzea. V čele muzea stál nejdříve prozatímní správce, poté ředitel. Poradním orgánem byla muzejní rada a komise. Roku 1978 bylo pod okresním muzeem integrováno jako detašované pracoviště muzeum v Bystřici na Pernštejnem. Po rozsáhlé reorganizaci muzejní sítě došlo 18. prosince 1982 usnesením rady ONV ve Žďáře nad Sázavou k další integraci muzeí v Novém Městě na Moravě a ve Velkém Meziříčí. V letech 1982 – 1984 proběhla reorganizace ve správě sbírek a knihovny. O rok později byla v budově konventu otevřena nová moderní expozice „Budování socialismu na Žďársku“, jejíž významnou součástí byla i přírodopisná výstava.


V letech 1990 – 1992 proběhla dezintegrace muzejní sítě a jednotlivá muzea se osamostatnila. Okresní muzeum Žďár nad Sázavou bylo Okresním úřadem ve Žďáře nad Sázavou zrušeno ke dni 30. listopadu 1992 a jako Regionální muzeum města Žďáru nad Sázavou se stalo součástí Osvětového domu města Žďáru nad Sázavou. Tato nově vzniklá muzejní instituce se v červnu 1993 přestěhovala ze zámku do budovy Tvrze a 9. července 1993 zahájila svoji činnost. Po zrušení Osvětového domu bylo po několik posledních let na přelomu století organizačně podřízeno Domu kultury. V roce 2001 se muzeum stalo organizační složkou města v čele s vedoucím, jmenovaným radou města.
 

Muzeum pořádá převážně krátkodobé a střednědobé, výjimečně putovní výstavy. Kromě klasického výkladu, zprostředkovaného průvodcem a formou popisek, jsou využívány doprovodné texty, obsahující četná vyobrazení a další doprovodné materiály, které mají výstavu obohatit a co nejvíce návštěvníkovi přiblížit souvislosti spojené s tématem výstavy. Kromě toho jsou vždy připraveny určité exponáty, kterých se návštěvníci mohou dotknout a vyzkoušet si jejich funkci, což umožňuje lepší navázání subjekto-objektového vztahu návštěvník – muzeálie. Výstavy také doplňují různé kvízy a soutěže, někdy i o symbolické ceny, případně prodejní koutky. V posledních letech se v nabídce muzea objevily interaktivní výstavy (např. vánoční výstavy, Flamberg nebo Mechanica perspecta), který měly velký ohlas u veřejnosti, především u dětí. V letech 1993 – 2007 připravilo muzeum celkem 127 výstav, většinu s historickou tématikou. Hostí také festival výtvarné, hudební a dramatické tvorby Slavnosti jeřabin a krajkářská bienále (v letech 2000, 2002, 2004 nebo 2008). Nejvyšší návštěvnost mělo muzeum roku 1996, a sice takřka 13 000 návštěvníků, což je ve srovnání např. s rokem 2005 téměř čtyřnásobek. V současnosti počty návštěvníků opět stoupají.

Kromě výstavní činnosti se pracovníci muzea věnují i vědecké, výzkumné, konzultační a publikační činnosti. Poskytují odborné i laické veřejnosti odborné konzultace a napomáhají studentům při zpracování seminárních či diplomových prací. Připravovali komentované prohlídky města, v letech 2007 – 2008 ve spolupráci s farností v několika termínech zpřístupnili věž kostela sv. Prokopa veřejnosti a spolupracovali na konferenci, která se uskutečnila při příležitosti 750. výročí založení žďárského kláštera. Muzeum dnes také zajišťuje vedení kroniky města Žďáru nad Sázavou.
 

2. Dějiny Tvrze

Podle ústní tradice bývala Tvrz obydlím majitelů dolů a hutí a byla údajně vystavěna spolu s kostelem dvěma bratry kolem roku 1135. Ve skutečnosti se tato budova připomíná až v souvislosti s dlouholetým žďárským rychtářem Hanouškem (1445 – 1475), zámožným měšťanem a vlastníkem rozsáhlých pozemků a také rybníků (ve Vetli, u Hamrfeldu, Horní rybník). Středověký původ domu by mohlo dokládat střílnovité okno a krakorce, na kterých ještě na konci 19. století stával prevet. Po smrti Hanouška tu sídlil jeho syn Augustin, který ovšem funkci rychtáře nevykonával, v polovině 16. století Hanzl, resp. Jan z Tvrze (doložen ve městě v letech 1547 – 1555), který vlastnil usedlost pod tratí „Na Starém městě“ a snad i Horní rybník, a na počátku 17. století správce žďárského panství a majitel hamru v Polničce (dýmačka a stará tvrz) Matouš Augustin Lejský z Rozenpachu a Kluzboch, který podporoval město i kostel, za což si vysloužil zkonfiskovanou novou tvrz v Polničce.

Později dům získala do vlastnictví obec. Roku 1787 nesla budova označení „obecní tvrza“ a sloužila k veřejným účelům. Po roce 1800 se v budově postupně vystřídaly následující nájemci a provozovatelé: v letech 1820 – 1876 obecná škola (původně dvojtřídní, nakonec pětitřídní), roku 1866 vojenská nemocnice, od roku 1878 byty pro chudé a sirotčinec, na přelomu 19. a 20. století Sobotkova tkalcovna, mezi lety 1910 – 1920 byt hajného, po roce 1920 byty pro chudé (do roku 1945) a obecní sirotčinec (1921 – 1923), k nim přibyl v roce 1937 depozitář pro muzejní sbírky v prvním patře. Na sklonku druhé světové války, 9. května 1945, Tvrz vyhořela. Nenávratně shořely i vzácné muzejními sbírky.

Po válce se v opraveném objektu vystřídaly hudební škola (od roku 1947), zdravotní a technický referát ONV (po roce 1949), poradna pro matky s dětmi (od roku 1952), dětský lékař (OÚNZ), zemědělský odbor ONV (1960), Okresní veterinární zařízení (1962), Český svaz družstevních rolníků a Krajský plemenářský podnik (do konce 80. let). Na konci 80. let 20. století byla budova přislíbena Okresnímu vlastivědnému muzeu, které zde plánovalo zřídit detašované pracoviště a také lapidárium. Od 1. července 1993 tu sídlí Regionální muzeum města Žďár nad Sázavou.
 

Tvrz, dnešní sídlo Regionálního muzea, na konci 19. století. Foto: Archiv RM
Pohled na žďárskou Tvrz na vedutě z roku 1727. Foto: Archiv RM
Výlet žďárských muzejníků k Žižkově mohyle 4. července 1943 (K. Klusáček, V. Letovský, J. Růžička, J. Kosinka). Foto: Archiv RM.
Pohlednice z lesnicko-lovecké výstavy Jana Theodoricha Doležala z roku 1934 od Viléma Frendla. Foto: Archiv RM.
Poslední kroky k otevření muzea v areálu žďárského kláštera 8. května 1955. Foto: Archiv RM
Expozice 19. století v Okresním vlastivědném muzeu roku 1963. Foto: Archiv RM
Pohled do expozice muzea 8. května 1955. Foto: Archiv RM
Z otevření muzea 8. května 1955 v prostorách někdejšího žďárského kláštera. Foto: Archiv RM
Uložení sbírek na Tvrzi roku 1936. Foto: Archiv RM
Vilibald Láznička, dlouholetý kustod muzea a autor tzv. Lázničkova katalogu, který dodnes plně slouží pracovníkům muzea. Foto: Archiv RM